Andělé

Jsou všude okolo nás. Mnohdy je nevidíme ani necítíme, to však neznamená, že neexistují. Vzduch nebo vítr také nevidíme, ale můžeme je cítit. Dokonce ani strojvůdce ve vlaku nevidíme, ale víme, že tam je, poněvadž vlak jede, že? S anděly je to také tak. Do našich životů mohou vstoupit a působit v nich teprve poté, když je o to požádáme. Respektují totiž zákon svobodné vůle. Jediná výjimka z tohoto zákona platí, jsme-li v ohrožení života a ještě nepřišel náš čas odejít. Pak mohou zasáhnout i bez našeho svolení (mohu potvrdit z vlastních zkušeností). Andělé jsou shluky (dále bytosti) jemnohmotné energie, různého působení a barvy. Jednotlivé bytosti plní specializované úkoly. To však neznamená, že musíme přesně vědět, kterého anděla a se kterou specializací potřebujeme, stačí prostě zavolat a přijde ten správný. Jejich působení a ohlášení jejich příchodu je velmi jemné. Většinou lidé cítí teplo v oblasti anaháty (srdeční čakry nebo-li jednoduše na hrudi), okolo hlavy, také si rádi sedají na stehna. Nevidíte-li je vnějším ani vnitřním zrakem, můžete zaznamenat jejich přítomnost také tím, že za zavřenými víčky se vám začne míhat světlo, jako kdyby vám před očima někdo blikal baterkou, také můžete slyšet šumění či šustění nebo ucítit lehounký průvan na tváři, přestože máte všechna okna zavřená. Z americké filmové produkce např. Město andělů, Michael atd. Více se dozvíte na andělském semináři.

Elementálové

Jsou andělé, kteří se starají o přírodu a pomáhají jí přežít navzdory lidskému zhoubnému působení. Přírodní andělé se starají o rostlinnou, živočišnou i minerální oblast přírody. Dělí se stejně jako andělé působící v lidské sféře. Nejznámější jsou zřejmě víly, skřítkové, elfové, leprikóni, mořské panny, jednorožci, duchové (andělé) stromů, zvířat, hor apod. Oslovíme-li je, pomohou rádi i nám. Stačí si přečíst Tolkiena nebo J. K. Rowling a máme skvělý přehled o „neviditelném“ světě okolo nás.

Duchovní mistři a zasvěcenci

Jsou duše, které vlastním úsilím a přičiněním a dlouholetým (i mnohoživotním) tréninkem, sebekázní a duchovním hledáním dosáhly některého ze stupňů zasvěcení do „skrytých“ pravd a tajemství. Mezi nejznámější mistry svého druhu patří samozřejmě Ježíš, Buddha, Gándhí, SaiBaba, E. Tomáš, K. Minařík a další. Tyto duše po svém odchodu z těla dále působí na Zemi jako průvodci hledajících a adeptů na cestě k zasvěcení. Často se z ničeho nic objeví v našich hlubinných meditacích, někdy beze slov jen monitorují naši cestu, jindy s poselstvím. Tyto zkušenosti jsou zcela individuální a jednotlivá působení mistrů a stupně dosaženého poznání se kontrolují podle určitých indicií. Máte-li možnost, mrkněte se na film Joshua z produkce USA (vysílalo HBO).

Duše zemřelých

A to nejen našich blízkých, se také mohou stát našimi anděly strážnými. Jinak odcházejí do jiných sfér, kde hodnotí dosavadní úsilí a zkušenosti dosažené z jednotlivých životů, odpočívají a vzdělávají se na další cestu a samozřejmě pečlivě si plánují a připravují návrat čili možnost dalšího narození na Zemi.  Někdy se stane, že si duše neuvědomí, že její čas již vypršel a zabloudí v pozemských sférách (film Šestý smysl s Brucem Willisem přesně popisuje tento stav). Pak nezbývá než těmto duším trochu pomoci najít cestu vzhůru.

Jiné entity

Nejspíš očekáváte, že jiné entity jsou pouze mimozemšťané, ale není to tak. K jiným entitám můžeme totiž přiřadit např. delfíny, kteří nejsou pouhými zvířaty, ale nejsou ani typickými anděly, jsou prostě něco mezi tím. Také planetární anděly nebo přímo galaktické anděly bychom mohli zařadit mezi jiné entity, neboť jsou to tak masivní shluky energie, s takovou silou a mocí, že je nelze zařadit mezi „obyčejné“ anděly. A pak tu samozřejmě máme bytosti z jiných planet a civilizací, které se intenzívně zajímají o to, co provedeme s naší planetou, neboť zkáza planety Země by způsobila destabilizaci zejména v nejbližších částech vesmíru. Zkuste hodit velký šutrák do rybníku a sami uvidíte, jak se jeho vpád do vody šíří v kruzích dále. Já osobně jsem se nesetkala s „negativním“ působením jiných civilizací, a tak nemohu potvrdit, že by nám chtěli ublížit. U mě je to spíše naopak. Ale nevylučuji, že někteří lidé mohli mít i divné zážitky. Pro jiné civilizace platí, že jejich vědomí je tak vysoké, že bychom to mohli přirovnat k rozdílu mezi námi a opicemi. A přiznejme si, jak se my chováme k opicím? Nezkoušíme snad na nich nové léky, nové způsoby operací, transplantací? Netestujeme snad kosmetiku na zvířatech? Nezavíráme je do klecí? Neanalyzujeme někdy i brutálně jejich chování a reakce? A ptáme se jich snad na to, zda s tím souhlasí? A proč si myslíme, že na to máme právo? A proč si nemyslíme, že jiné vyspělejší entity na to právo nemají? Asi bychom si nejprve měli zamést před naším vlastním prahem, než začneme posuzovat a odsuzovat jednání druhých.